Zemřela Dana Němcová, výrazná osobnost Charty 77 a VONS

Psycholožka a obhájkyně lidských práv spojovala disent s praktickou pomocí vězněným, jejich rodinám i uprchlíkům.

Odchod ženy, která spojovala lidi

Dana Němcová zemřela 11. dubna 2023 ve věku 89 let. Byla psycholožkou, matkou sedmi dětí, jednou z prvních signatářek Charty 77, její pozdější mluvčí a spoluzakladatelkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Patřila k osobnostem, které nevnímaly obranu lidských práv jako oddělenou veřejnou roli. Pomoc lidem v ohrožení byla součástí jejího každodenního života před rokem 1989 i po něm.

Byt manželů Dany a Jiřího Němcových v pražské Ječné ulici se od šedesátých let stal místem setkávání umělců, filozofů, lidí z undergroundu a později disidentů. Otevřené domácí prostředí vytvářelo praktickou protiváhu společnosti založené na kontrole a nedůvěře. Lidé zde mohli navazovat vztahy, vyměňovat si informace a hledat pomoc. Právě osobní síť důvěry byla důležitým předpokladem pozdějšího vzniku Charty i dalších občanských iniciativ.

Od obrany undergroundu k Chartě 77

V roce 1976 se Dana Němcová zapojila do podpory stíhaných hudebníků z okruhu The Plastic People of the Universe. Proces proti představitelům undergroundu spojil lidi, kteří se lišili původem, vírou i politickou zkušeností, ale odmítali trestání za nezávislou kulturu. Němcová pomáhala vytvářet prostředí solidarity, v němž se obrana konkrétních obžalovaných proměnila v obecnější požadavek ochrany občanských práv.

Patřila k prvním signatářům Prohlášení Charty 77. Podpis pro ni nebyl jednorázovým gestem. Podílela se na sběru podpisů, na předávání informací a později se stala také mluvčí iniciativy. Režim ji kvůli postojům připravil o možnost pracovat v původní psychologické profesi. Následoval policejní dohled, výslechy a další zásahy, které dopadaly na celou početnou rodinu. Přesto byt Němcových dál sloužil jako důležité místo nezávislého života.

VONS, vězení a solidarita s rodinami

V roce 1978 spoluzaložila Dana Němcová Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. VONS zveřejňoval ověřené údaje o politických procesech, vazbách, domovních prohlídkách a podmínkách věznění. Důležitou součástí práce byla pomoc rodinám stíhaných. Represe totiž nezasahovala jen člověka v cele. Znamenala také výpadek příjmu, péči o děti, obavy o zdravotní stav vězněného a složité získávání právních informací.

Za činnost ve VONS byla Němcová v roce 1979 zatčena a půl roku vězněna. Později dostala podmíněný trest. Vlastní zkušenost s vězením posílila její porozumění tomu, jak důležitá je jistota, že se venku někdo postará o blízké a bude případ veřejně sledovat. VONS tuto solidaritu převáděl do soustavné práce. Každá přesně sepsaná zpráva narušovala snahu bezpečnostního aparátu izolovat stíhaného člověka a ponechat jeho rodinu bez zastání.

Pomoc uprchlíkům a pokračování lidskoprávní práce

Po listopadu 1989 působila Dana Němcová krátce ve Federálním shromáždění, hlavní část své práce však dál spojovala s ochranou lidí v obtížné situaci. Spolupracovala s Výborem dobré vůle Olgy Havlové a v roce 1992 založila Poradnu pro uprchlíky. Zkušenost s domácí politickou represí tak přenesla do pomoci lidem, kteří přicházeli do svobodného Československa a České republiky po útěku před násilím nebo pronásledováním.

Její život ukazuje kontinuitu mezi Chartou 77 a polistopadovou občanskou společností. Obrana práv pro ni neskončila změnou režimu ani získáním veřejného uznání. Demokratický stát podle této zkušenosti potřebuje lidi ochotné všímat si konkrétního člověka, kterého instituce přehlížejí nebo který se nedokáže bránit sám. Dana Němcová spojovala pevný veřejný postoj s praktickou péčí, nasloucháním a schopností vytvářet kolem ohrožených lidí společenství. Právě tato kombinace z ní učinila jednu z nejvýraznějších osobností československého disentu. Její způsob práce zůstává měřítkem občanské solidarity také po její smrti.