Co byla Charta 77
Přesné vysvětlení, proč Charta nebyla stranou ani organizací, jak pracovala a co znamenalo připojit svůj podpis.
Dokumentární archiv
Charta 77
Nezávislý redakční archiv Charty 77, jejích dokumentů, osobností a trvajícího odkazu.
Základní informace
Charta 77 v základních souvislostech
Vznik, smysl, osobnosti a odkaz občanské odpovědnosti.Proč vznikla Charta 77
Vznik Charty jako výsledek normalizační represe, právních závazků, solidarity s undergroundem a setkání různých proudů opozice.
Co byla Anticharta
Co se skutečně odehrálo v Národním divadle a Divadle hudby a proč nelze podpisové seznamy číst bez dobového kontextu.
Odkaz Charty 77 dnes
Jak se chartovní zkušenost promítla do demokratických institucí a proč její důraz na práva, fakta a osobní odpovědnost zůstává aktuální.
Časová osa
Zprávy a archiv
U starších tematických textů datum označuje redakční zařazení do archivu.Otevřít chronologický rejstřík
František Janouch
Jaderný fyzik a zakladatel Nadace Charty 77
Radim Palouš
Filosof, pedagog a mluvčí Charty
Pavel Kohout
Spisovatel a spoluorganizátor Prohlášení
Ludvík Vaculík
Spisovatel, signatář a organizátor samizdatu
Jiří Dienstbier
Novinář, mluvčí a člen VONS
Petr Uhl
Novinář, spoluzakladatel VONS a signatář
Václav Benda
Matematik, publicista, mluvčí a člen VONS
Ladislav Hejdánek
Filosof a mluvčí Charty
Anna Šabatová
Signatářka, členka VONS a mluvčí
Dana Němcová
Psycholožka, členka VONS a mluvčí
Marta Kubišová
Zpěvačka, signatářka a mluvčí
Jiří Hájek
Diplomat a první mluvčí Charty 77
Václav Havel
Dramatik, spoluautor Prohlášení a mluvčí
Jan Patočka
Filosof a první mluvčí Charty 77
Program padesátého výročí Charty 77 propojí výstavy, knihy a veřejné debaty
Přípravy roku 2027 už mají konkrétní podobu. Pracovní program spojuje pamětníky, archivy, školy, galerie, nakladatele i obhájce lidských práv.
Sto let Ludvíka Vaculíka připomněla rozhlasová Stará postel
Český rozhlas uvedl k Vaculíkovu stému výročí intimní prózu Stará postel a připomněl autora, který spojil literaturu, samizdat i Chartu 77.
Soud rehabilitoval rodiny Němcových a Paloušových a Ivana Jirouse
Devatenáct soudních rozhodnutí pojmenovalo jako nezákonná opakovaná zadržení, jimiž komunistická bezpečnost zasahovala celé rodiny spojené s Chartou 77.
Komiks Charta 77: Konec bezčasí vypráví pět občanských příběhů
Paměť národa a Argo připravují k padesátému výročí Charty knihu o Pavlu Landovském, Daně Němcové, Ladislavu Hejdánkovi, Zdeně Tominové a Janu Hájkovi.
Barvy nesouhlasu ukazují výtvarnou tvář Charty 77
Litoměřická výstava představuje umělce, kteří spojili svobodnou tvorbu s veřejnou obranou občanských práv.
Zemřel Jiří Wolf, signatář a politický vězeň, který popsal poměry v Minkovicích
Jiří Wolf prožil řadu let v komunistických věznicích a do zahraničí dostal svědectví o brutálních poměrech v Minkovicích.
Soud pravomocně rehabilitoval Jana Rumla za nezákonné věznění
Pražský městský soud označil za nezákonné Rumlovo zadržení z roku 1979 i více než deset měsíců vyšetřovací vazby v osmdesátých letech.
Rehabilitace Ivana Jirouse uzavřela další část procesu s undergroundem z roku 1976
Květnové rozhodnutí očistilo Ivana Jirouse, červnový verdikt přiznal rehabilitaci také Milanu Hlavsovi za vazbu ve stejném tažení proti nezávislé hudbě.
Patočkovo memorandum otevřelo studentům téma nesvobody všedního dne
Celostátní výtvarná a mediální soutěž vyzývá středoškoláky, aby hledali současnou podobu odpovědnosti, svobody a občanské odvahy.
Národní knihovna digitalizuje díla signatářů Charty 77 a samizdat
Společný projekt Národní knihovny a Microsoftu má zpřístupnit vydaná díla, samizdatové edice, překlady i zahraniční vydání v České digitální knihovně.
Zemřel Toman Brod, historik, pamětník holokaustu a signatář Charty 77
Toman Brod prošel nacistickými tábory, později se postavil komunistickému režimu a podepsal Chartu 77.
Soud rehabilitoval Václava Havla za nezákonnou vazbu v roce 1978
Rozhodnutí po osmačtyřiceti letech označilo Havlovo zadržení po železničářském plese za politicky motivovaný zásah proti lidem spojeným s Chartou 77.
Soud potrestal bývalé důstojníky StB za pronásledování Karla Freunda
Nepravomocný rozsudek popsal dlouhodobý policejní tlak na signatáře Charty 77 a člena VONS jako zneužití úřední pravomoci.
Zemřela Božena Jirků, dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77
Božena Jirků spojila Nadaci Charty 77 s dlouhodobou a praktickou pomocí lidem se zdravotním postižením.
Padesát let od zatýkání po koncertu v Bojanovicích
Policejní zásah proti undergroundu spojil rozdílné proudy opozice a stal se jedním z bezprostředních předpokladů vzniku Charty 77.
Odškodnění obětí Asanace získalo prvních 113 lidí
Stát vyplácí jednorázovou náhradu lidem donuceným k emigraci a obětem politicky motivovaného ochranného dohledu.
Zemřel Jaroslav Blažke, chartista, překladatel a vydavatel samizdatu
Literární historik Jaroslav Blažke propojoval podpis Charty 77 s výrobou samizdatu, bytovými semináři a vzděláváním.
Vratislav Brabenec převzal Cenu Václava Bendy za občanskou statečnost
Ocenění připomnělo hudebníka, básníka a signatáře, jehož život propojuje underground, vznik Charty 77, nucený exil a návrat.
Paměť národa a Knihovna Václava Havla spojily síly při připomínání Charty 77
Dlouhodobé partnerství propojí svědectví pamětníků s debatami o lidských právech, občanské společnosti a moderních dějinách.
Výzkum ukázal, jak akce Asanace zasáhla další generace
Hloubkové rozhovory s oběťmi nuceného exilu, jejich dětmi a vnoučaty zachycují dlouhodobý dopad státního násilí na rodinnou paměť.
Marta Kubišová získala osvědčení účastnice třetího odboje
Stát ocenil občanský odpor Marty Kubišové, její práci pro Chartu 77 a dlouhodobé odmítání spolupráce s normalizační mocí.
Cenu Václava Havla za lidská práva získal Maksym Butkevyč
Ukrajinský novinář a obránce lidských práv převzal ocenění udělované Radou Evropy spolu s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77.
Zemřel Václav Žák, chartista a obhájce demokratických institucí
Publicista, někdejší místopředseda České národní rady a dlouholetý šéfredaktor Listů spojoval zkušenost disentu s důrazem na fungující stát.
eBadatelna zpřístupnila materiály k akci CHARTA 77 a policejní prevenci
Archiv bezpečnostních složek zveřejnil 28 516 nových stran, mezi nimi plány, hlášení a záznamy o postupu StB proti signatářům.
Zemřel generál Zbyněk Čeřovský, který odmítl pomáhat okupačním vojskům
Signatář Charty 77 prošel vyhazovem z armády, vězením a nuceným exilem. Po roce 1989 se vrátil do Československa.
Jiří Hájek: diplomat z první trojice mluvčích Charty 77
Kritický portrét právníka, sociálního demokrata, komunistického diplomata a ministra roku 1968, který po protestu proti okupaci spojil mezinárodní zkušenost s prací v první trojici mluvčích Charty 77.
Zemřel František Janouch, zakladatel Nadace Charty 77
Jaderný fyzik, exulant a organizátor dlouhodobé pomoci československému disentu zemřel 12. ledna 2024 ve Stockholmu ve věku 92 let.
Petruška Šustrová: od politické vězeňkyně k veřejné službě
Životní portrét mluvčí Charty 77, pracovnice VONS, překladatelky a novinářky, která po roce 1989 vstoupila také do obtížné proměny bezpečnostních institucí.
Zemřela Dana Němcová, výrazná osobnost Charty 77 a VONS
Psycholožka a obhájkyně lidských práv spojovala disent s praktickou pomocí vězněným, jejich rodinám i uprchlíkům.
Jak dokumenty Charty překračovaly hranice: kurýři, Palach Press a exilová média
Rekonstrukce cesty domácích dokumentů přes kurýry, telefony a exilová střediska k zahraničním novinářům, rozhlasovým redakcím a zpět k československým posluchačům.
Konference v Bratislavě připomněla slovenský rozměr Charty 77
Mezinárodní setkání k pětačtyřicátému výročí v říjnu 2022 zasadilo Chartu do širšího zápasu za lidská práva ve střední Evropě.
Jiří Gruntorád: samizdat, vězení a záchrana zakázaných knih
Příběh vydavatele edice Popelnice, signatáře a politického vězně, který po roce 1989 proměnil svou sbírku v knihovnu Libri prohibiti a zpřístupnil veřejnosti samizdatovou i exilovou paměť.
Zemřel Petr Uhl, novinář, politický vězeň a obhájce lidských práv
Signatář Charty 77, spoluzakladatel VONS, editor Informací o Chartě 77 a pozdější vládní zmocněnec pro lidská práva zemřel 1. prosince 2021.
Ženy Charty 77: mluvčí, kurýrky, redaktorky a domácnosti pod dohledem
Souhrnná studie o ženách, které veřejně zastupovaly Chartu, dokumentovaly represi, opisovaly a převážely texty, udržovaly kontaktní byty a čelily tlaku zaměřenému také na děti a rodinné vztahy.
Marie Rút Křížková: literatura, víra a odpovědnost veřejného slova
Portrét literární historičky, pedagožky a mluvčí Charty 77, která spojila občanskou odvahu s péčí o dílo Jiřího Ortena a paměť terezínských dětí.
Zdena Tominová: mluvčí Charty mezi násilím StB a exilem
Portrét překladatelky, organizátorky a mluvčí, která zajišťovala dokumenty i zahraniční spojení, čelila fyzickému útoku a s rodinou odešla pod tlakem akce Asanace.
Zemřel Ladislav Hejdánek, filosof odpovědnosti a mluvčí Charty 77
Filosof, pedagog, signatář a jeden z prvních mluvčích Charty 77 zemřel 28. dubna 2020 v Praze ve věku 92 let.
Anna Šabatová: od Charty 77 a VONS k veřejné ochraně práv
Životní portrét disidentky, redaktorky Informací o Chartě 77, mluvčí a pozdější veřejné ochránkyně práv, jejíž práce spojila dokumentaci konkrétních případů před rokem 1989 s demokratickými institucemi.
Jak se vyráběl samizdat: Petlice, Expedice, Popelnice a síť opisovačů
Praktický průvodce cestou zakázaného textu od rukopisu přes psací stroj, průklepy a vazbu až k čtenářům, zahraničním vydavatelům a dnešním archivům.
Charta Story představila občanský vzdor prostřednictvím umění
Výstava otevřená v březnu 2017 spojila dokumenty, samizdat, fotografie, film, výtvarné umění a hudbu s osudy známých i méně známých signatářů.
Slovenské hlasy Charty 77: Tatarka, Kusý, Strinka, Mlynárik a Ponická
Proč měla československá iniciativa na Slovensku méně podpisů, kdo ji přesto veřejně podpořil a jak se její práce setkávala s občanským, maďarským, ekologickým a křesťanským disentem.
Proces s undergroundem v roce 1976: soud, který pomohl spojit opozici
Rekonstrukce policejní akce Kapela, zatýkání hudebníků, plzeňského a pražského procesu i solidarity, která připravila půdu pro vznik Charty 77.
Václav Benda a paralelní polis: jak budovat svobodný prostor uvnitř nesvobody
Životní a myšlenkový portrét matematika, katolického intelektuála, mluvčího Charty 77 a spoluzakladatele VONS, který spojil kritiku režimu s vytvářením nezávislých institucí.
Od Charty 77 k Občanskému fóru: předání odpovědnosti a ukončení činnosti
Listopad 1989 nepřinesl pouhé přejmenování disentu: lidé z Charty vstoupili do Občanského fóra a institucí, zatímco původní iniciativa hledala svou roli až do roku 1992.
Nadace Charty 77 připomněla pětatřicet let pomoci
Výročí v březnu 2014 připomnělo cestu od stockholmské podpory pronásledovaným disidentům k rozsáhlé sociální, zdravotní a občanské práci v Česku.
Bytové semináře a neoficiální vzdělávání: univerzita bez razítka
V bytech, ateliérech a soukromých knihovnách vznikaly za normalizace desítky seminářů, které vracely učitelům i studentům možnost svobodně klást otázky.
Mluvčí Charty 77: hlas společenství bez vedení
Jak fungovala trojice mluvčích, kdo ručil za dokumenty a proč se tato role pravidelně obměňovala.
Václav Havel a Charta 77: autor, mluvčí, vězeň a občan
Havlova role při vzniku Charty, jeho práce ve VONS, léta věznění a cesta k Občanskému fóru.
Jaroslav Šabata: politika jako dialog a odpovědnost
Portrét reformního komunisty, politického vězně a dvojnásobného mluvčího Charty 77, který hledal demokratickou politiku přes hranice táborů i států.
Originál Charty 77 byl poprvé veřejně vystaven v Brně
Ústavní soud a Moravské zemské muzeum v únoru 2012 zpřístupnily strojopis s rukopisnými poznámkami i původní podpisy ze sbírky Pavla Kohouta.
Rodiny chartistů: děti pod tlakem a v síti solidarity
Podpis, věznění a policejní dohled zasahovaly celé domácnosti; děti chartistů vyrůstaly mezi strachem, omezeným vzděláním, přátelstvím a předčasnou odpovědností.
Zemřel Václav Havel, první mluvčí Charty 77 a prezident
Dramatik, disident, politický vězeň a někdejší československý i český prezident zemřel 18. prosince 2011 na Hrádečku ve věku 75 let.
Náboženský disent a tajná církev: překrývající se cesty svobody
Křesťané v Chartě 77, evangelické opoziční kruhy a skrytá katolická společenství tvořili propojené, ale nikoli totožné podoby odporu proti státní kontrole víry.
Jan Patočka: filosof, který přijal odpovědnost mluvčího
Patočkova cesta od fenomenologie a bytových seminářů k první trojici mluvčích Charty 77.
Václav Malý: kněz, mluvčí a moderátor listopadu
Životní cesta kněze bez státního souhlasu, člena VONS a mluvčího Charty 77, který v listopadu 1989 pomáhal dát občanskému protestu společný hlas.
VONS a Informace o Chartě 77: od solidarity k přesné dokumentaci
Jak VONS pomáhal nespravedlivě stíhaným a jak samizdatový Infoch udržoval spolehlivý informační oběh.
Zemřel Ivan Medek, hlas československého exilu a signatář Charty 77
Hudební publicista, chartista, rozhlasový redaktor a pozdější kancléř prezidenta Václava Havla zemřel 6. ledna 2010 ve věku 84 let.
Státní bezpečnost proti Chartě 77
Od sledování a výslechů přes existenční nátlak a trestní kauzy až k operaci Asanace.
Milan Šimečka: analytik normalizace a disident bez formálního podpisu
Filosof a esejista pomáhal spojovat slovenskou opozici s Chartou 77, přestože kvůli nátlaku na rodinu Prohlášení formálně nepodepsal.
Souborná edice zpřístupnila 598 dokumentů Charty 77
Třísvazkové vydání z roku 2007 poprvé shromáždilo všechny známé dokumenty Charty 77, jejich varianty, dobový kontext a rozsáhlý poznámkový aparát.
Dominik Tatarka: spisovatel proti démonu souhlasu
Slovenský spisovatel, účastník povstání a jeden z prvních slovenských signatářů Charty 77 proměnil vlastní zkušenost s ideologií v pronikavou kritiku poslušnosti a veřejné lži.
Signatáři Charty 77: podpis jako veřejná odpovědnost
Kdo Chartu podepisoval, proč se historické součty mírně liší a jakou cenu mohl mít jediný podpis.
6. leden 1977: den, kdy Charta vstoupila do veřejnosti
Pokus o doručení Prohlášení, automobilová honička, první zatýkání a zveřejnění v zahraničním tisku.
Jak vznikalo Prohlášení Charty 77
Rekonstrukce prosincových schůzek, kolektivní redakce textu a promyšleného sběru prvních podpisů.
Několik vět: demokratické minimum léta 1989
Stručná petice převedla zkušenost nezávislých iniciativ do sedmi srozumitelných požadavků, pod něž se podepsaly desetitisíce lidí.
Palachův týden: sedm dní, které prolomily strach
Lednové demonstrace roku 1989 proměnily pietní vzpomínku v otevřený střet veřejnosti s pozdně normalizační mocí.
Smrt Pavla Wonky: poslední politický vězeň, který zemřel za mřížemi v komunistickém Československu
Život a smrt občanského aktivisty ukazují ničivou kombinaci politické justice, ochranného dohledu a zanedbané vězeňské péče.
Charta 77 po pětadvaceti letech: mezi zkušeností a dějinami
Pětadvacáté výročí v roce 2002 ukázalo, že veřejnost zná jméno Charty lépe než její text, každodenní práci a cenu, kterou za podpis nesli konkrétní lidé.
Aby se dalo dýchat: Charta 77 a ekologická krize
Jak Charta spojila znečištění, zdraví, utajování informací a hospodářské rozhodování do otázky veřejné odpovědnosti.
Svíčková manifestace 1988: slovenský disent vstoupil na náměstí
Pokojné shromáždění za náboženskou svobodu a lidská práva propojilo zkušenost tajné církve s otevřeným občanským protestem.
Postavení Romů v ČSSR: téma, které Charta otevřela v roce 1978
Historický a kritický průvodce dokumentem Charty 77 o diskriminaci Romů, asimilační politice a odpovědnosti státu.
Na obranu Jazzové sekce: kultura před soudem
Policejní likvidace nezávislého kulturního centra ukázala, že spor o hudbu, knihy a sdružování byl současně sporem o občanská práva.
Jak se vyznat v dokumentech Charty 77
Průvodce typy, číslováním, autorstvím a šířením dokumentů, jimiž Charta po dvanáct let popisovala československou skutečnost.
Helsinský závěrečný akt a Charta 77: když se lidská práva stala součástí evropské bezpečnosti
Co státy podepsaly v Helsinkách roku 1975, proč dokument nebyl totéž co pakty OSN a jak otevřel prostor občanskému dohledu.
Pražská výzva 1985: odzbrojení, sjednocená Evropa a lidská práva
Poselství mírovému hnutí spojilo bezpečnost Evropy s demokracií, lidskými právy a překonáním rozdělení do vojenských bloků.
Všeobecná deklarace lidských práv: společný jazyk svobody a důstojnosti
Jak třicet článků deklarace OSN vytvořilo základ moderní ochrany lidských práv a ovlivnilo jazyk Charty 77.
Právo na dějiny: spor o minulost v dokumentu Charty 77
Dokument z roku 1984 odmítl státní monopol na výklad minulosti a vyvolal jednu z nejrozsáhlejších polemik českého samizdatu.
Akce Asanace: nucené vystěhování jako nástroj StB
Systematický nátlak měl přimět signatáře a další odpůrce režimu, aby opustili zemi a přišli o své přirozené společenské vazby.
Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech: zapomenutá polovina argumentu Charty 77
Práce, vzdělání, sociální jistoty a kultura patřily k lidským právům, podle nichž Charta poměřovala skutečnost normalizačního Československa.
Dvacet let Charty 77: iniciativa vstoupila do veřejné paměti
Výročí v lednu 1997 otevřelo otázku, jak Chartu 77 připomínat po pádu režimu, aniž by se z živé občanské zkušenosti stal pouze školní symbol.
Pražský proces 1979: šest členů VONS před soudem
Proces s lidmi, kteří zveřejňovali případy politické represe, ukázal, jak normalizační justice trestala samotnou kontrolu zákonnosti.
Mezinárodní pakt o občanských a politických právech: závazek, o který se opřela Charta 77
Odborný průvodce paktem OSN, jeho československou ratifikací a právy, jejichž skutečné dodržování žádala Charta 77.
Krkonoše 1978: když se Charta 77 setkala s polským KOR
První tajná setkání československých a polských obránců lidských práv proměnila horskou hranici v prostor společné občanské politiky.
Prohlášení Charty 77: plné znění
Úplný text Prohlášení Charty 77 z 1. ledna 1977, doplněný stručným redakčním uvedením a vysvětlením jeho právní argumentace.
Charta po roce 1989: úspěchy, rozpory a slepá místa
Listopad 1989 proměnil prostředí Charty 77 během několika týdnů.
Závěrečné stanovisko Charty 77 (1992): proč iniciativa ukončila činnost
Kontext závěrečného stanoviska z 3. listopadu 1992: proč Charta 77 ukončila činnost a jak její hodnoty přešly do demokratických institucí.
Svatořečení Anežky České 1989: pouť, zvony a poslední dny normalizace
Dne 12. listopadu 1989 prohlásil papež Jan Pavel II. v bazilice svatého Petra Anežku Českou za svatou.
Tiskový zákon na prahu revoluce: jak Charta odmítla legalizaci informačního monopolu
Dne 8. listopadu 1989, pouhých devět dní před zásahem na Národní třídě, vyzvala Charta 77 Federální shromáždění, aby odmítlo vládní návrh novely tiskového zákona.
Východoněmečtí uprchlíci v Praze 1989: ambasáda, vlaky svobody a reakce Charty 77
V létě 1989 se zahrada a budovy velvyslanectví Spolkové republiky Německo v pražském Lobkovickém paláci proměnily v provizorní uprchlický tábor.
Připravovaná ústava a vedoucí úloha KSČ
Ústava může působit jako vzdálené právní téma, v autoritářském systému však přesně ukazuje rozdělení moci.
Fatva nad Salmanem Rushdiem: Charta 77 na obranu svobody slova
Když íránský vůdce ajatolláh Rúholláh Chomejní 14. února 1989 vyzval k usmrcení spisovatele Salmana Rushdieho a lidí spojených s vydáním románu Satanské verše, změnil literární spor v mezinárodní bezpečnostní krizi.
Semtex po Lockerbie: československá výbušnina a odpovědnost státu
Krátce po zničení letu Pan Am 103 nad skotským Lockerbie v prosinci 1988 se ve světovém tisku objevily otázky, jaký druh plastické trhaviny byl použit a odkud mohl pocházet.
VIA: východoevropská tisková agentura bez redakce
Východoevropská informační agentura, známá pod zkratkou VIA, vznikla v závěru osmdesátých let jako odpověď na jednoduchý problém: nezávislé iniciativy dokázaly vyrábět zprávy, ale chyběl jim pravidelný a rychlý…
Československo ’88: sympozium, které režim nedovolil
Rok 1988 soustředil do jediného kalendáře čtyři výročí, která komunistický režim potřeboval vykládat velmi opatrně: vznik Československa v roce 1918, Mnichov 1938, převrat v únoru 1948 a invazi vojsk Varšavské smlouvy…
Československý helsinský výbor: mezi Chartou a institucí
Když byl na podzim 1988 založen Československý helsinský výbor, nešlo jen o vznik další opoziční skupiny.
Od nepolitické politiky k politické soutěži: HOS a Demokratická iniciativa
Většina dokumentů Charty 77 vycházela z přesvědčení, že občanská iniciativa nemá usilovat o moc, ale připomínat státu jeho vlastní zákony a mezinárodní závazky.
Srpen 1968 očima dokumentů Charty
Invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 patřila k událostem, které zásadně formovaly život mnoha budoucích signatářů Charty 77.
České děti: anarchomonarchisté proti pozdní normalizaci
Název České děti mohl působit nevinně, program skupiny však režim dráždil právě svou nepředvídatelností.
Nezávislé mírové sdružení: mladá opozice, která vyšla do ulic
Oficiální Československo se prezentovalo jako mírový stát.
Augustin Navrátil: rolník, půl milionu podpisů a psychiatrická represe
Augustin Navrátil nepatřil k pražskému intelektuálnímu prostředí, které bývá s Chartou 77 spojováno nejčastěji.
Charta 77 a Ceaușeskovo Rumunsko
Československý disent nevěnoval pozornost jen domácím případům.
Originální videojournal: kamera proti monopolu Československé televize
V normalizačním Československu nebyla televize pouze zdrojem zábavy.
Fóra Charty 77: pokus vytvořit veřejnou diskusi uvnitř neformální iniciativy
Charta 77 neměla členské schůze, volené vedení ani pevnou organizační strukturu.
Právo nenosit zbraň: odpírači vojenské služby před soudem
Povinná vojenská služba patřila v komunistickém Československu k samozřejmým povinnostem mužského občana.
Beszélő: československo-maďarský dialog před pádem hranic
Maďarský samizdatový časopis Beszélő, založený na počátku osmdesátých let, patřil k nejvýznamnějším nezávislým periodikům ve střední Evropě.
Černobyl 1986: jaderná havárie a právo veřejnosti vědět
Výbuch čtvrtého bloku černobylské jaderné elektrárny 26. dubna 1986 nebyl jen technologickou katastrofou.
Mladá generace bez vlastního prostoru
Na konci sedmdesátých a během osmdesátých let vstupovala do dospělosti generace, která nezažila Pražské jaro jako vlastní politickou zkušenost.
Charta 77 a třetí svět: kde končila univerzalita lidských práv
Charta 77 formulovala lidská práva jako univerzální závazek, který neplatí jen pro občany jedné země nebo pro odpůrce jednoho politického bloku.
Gabčíkovo–Nagymaros: přehrada jako spor o právo a přírodu
Vodní dílo Gabčíkovo–Nagymaros patřilo k největším československo-maďarským infrastrukturním projektům pozdního socialismu.
Velehrad 1985: pouť, která se změnila ve veřejný protest
Národní pouť na Velehradě v červenci 1985 měla připomenout 1100 let od smrti svatého Metoděje.
Svoboda informací za normalizace: co veřejnost nesměla vědět
Cenzura se často představuje jako zákaz knih, filmů nebo novinových článků.
Jaroslav Seifert a Nobelova cena 1984: světová pocta v nesvobodné zemi
Když Švédská akademie 11. října 1984 oznámila, že Nobelovu cenu za literaturu získává Jaroslav Seifert, byl třiaosmdesátiletý básník doma všeobecně známý a současně politicky nepohodlný.
Zdraví je součástí práva na život: anonymní lékaři proti systému
Když Charta 77 v roce 1984 zveřejnila dokument věnovaný stavu československého zdravotnictví, nevystupovala proti samotné myšlence všeobecně dostupné péče.
Politické paragrafy a ochranný dohled: právní nástroje represe
Normalizační represe nebyla založena jen na svévoli příslušníků StB.
Drogy, o nichž se nesmělo mluvit
V roce 1983 se Charta 77 obrátila k tématu, které oficiální Československo dlouho vytlačovalo na okraj veřejné řeči: k užívání drog a k závislostem.
Doručeno, zaevidováno, bez odpovědi: jak stát umlčoval Chartu administrativou
Represe proti Chartě 77 měla viditelné podoby: výslech, domovní prohlídku, vyhazov ze zaměstnání nebo vězení.
Sovětské rakety v Československu: tajná bezpečnostní politika bez souhlasu občanů
Na konci roku 1983 rozhodlo vedení Varšavské smlouvy o rozmístění sovětských operačně-taktických raket na území Československa a Německé demokratické republiky.
Let KAL 007: sestřelený Boeing a právo veřejnosti znát pravdu
Dne 1. září 1983 sestřelil sovětský stíhací letoun nad Sachalinem Boeing 747 společnosti Korean Air Lines na lince KAL 007.
Severní Čechy pod smogem: od dokumentu Charty k demonstracím v Teplicích
Severní Čechy patřily v osmdesátých letech k nejvíce poškozeným průmyslovým oblastem Evropy.
Zabaveno a zničeno: rukopisy, které nepřežily domovní prohlídky
Domovní prohlídka v bytě spisovatele, překladatele nebo vydavatele samizdatu nebyla jen pátráním po jednom zakázaném textu.
Důchodci v normalizačním Československu
Sociální politika patřila k oblastem, jimiž normalizační režim legitimoval svou existenci.
Pasy, výjezdní doložky a zbavování občanství
Možnost překročit státní hranici je dnes často vnímána jako samozřejmost.
Pomoc ze severu: Norové, Dánové a Švédové kolem Charty
Zahraniční pomoc Chartě 77 se často shrnuje neurčitým slovem „Západ“.
Od KOR k Solidaritě: polsko-československé vztahy 1978–1989
Československý a polský disent se vyvíjely v odlišných podmínkách, přesto mezi nimi vzniklo jedno z nejdůležitějších přeshraničních spojení ve střední Evropě.
Vězeňská mapa Charty a VONS
Politické věznění patřilo k nejviditelnějším podobám konfliktu mezi státem a československou opozicí.
Školství a kádrové posudky: kdo směl studovat
Škola byla v normalizačním Československu místem vzdělávání i politického třídění.
Charta 77 mimo Prahu: mapa regionálních sítí
Charta 77 bývá spojována především s Prahou, byty známých disidentů a několika místy, která se stala symbolem občanského odporu.
Dělníci, práce a svobodné odbory v dokumentech Charty
Normalizační stát se oficiálně označoval za stát pracujících.
62 podpisů z Moskvy: sovětští disidenti na obranu Charty 77
Prohlášení Charty 77 se do Sovětského svazu dostalo během několika týdnů.
Jak Charta fungovala každý den: byty, telefony, auta a psací stroje
Charta 77 neměla kancelář, sekretariát ani rozpočet s účetním oddělením.
1 888 signatářů v datech: kdo Chartu podepisoval
Seznam signatářů Charty 77 je jedním z nejznámějších dokumentů československého disentu.
Jak se chartisté dokázali neshodnout
Charta 77 spojila lidi, kteří měli velmi rozdílné představy o společnosti.
Všech 45 mluvčích Charty 77: chronologie odpovědnosti
Mluvčí patřili k několika málo prvkům, které dávaly Chartě 77 veřejně rozpoznatelnou podobu.
Od Bělehradu přes Madrid do Vídně: Charta uvnitř helsinského procesu
Helsinský závěrečný akt z roku 1975 bývá v československém příběhu spojován především se vznikem Charty 77.
Dopis Gustávu Husákovi (1975): jak Havel popsal normalizovanou společnost
Kontext otevřeného dopisu Václava Havla Gustávu Husákovi z 8. dubna 1975: strach, normalizace, odpovědnost a cesta k Chartě 77.